Ludgeřovice už nějaký ten pátek střeží převážně jednotka z Ostravy. Co to pro místní občany vlastně znamená?

Většina místních obyvatel vždy poznala profesionální hasičské vozy z Ostravy. Stávalo se tak při jejich náhodném projíždění naší obcí, nebo přehlídce. Tato pro laiky oranžová barva na vozidlech je ve skutečnosti jasně červená reflexní barva, která je vzorníkem označována jako RAL 3024. S příchodem nové cisterny pro profesionální sbor v Hlučíně se však občanům mohla situace začít znejasňovat. Cisterna byla rovněž olakována do této barvy. Původní ostravská rarita se teď vlastně rozrostla na celý kraj a tak díky této „oranžové“ barvě lze ve většině případů bezpečně identifikovat, že se jedná už pouze o vůz profesionálních hasičů.

Díky tomuto klamu tak můžete pozorovat v jedné barvě dvě různé cisterny profesionálních hasičů. Směrem z Ludgeřovic blíže na Hlučín naše jednotka zasahuje s profesionální jednotkou Hlučín, většinovou oblast Ludgeřovic ovšem nyní chrání profesionální hasiči z Ostravy (Toto se může dle komplikací v dané události situačně měnit).

Naším většinovým opatrovníkem jsou tedy profesionální hasiči nedaleké Ostravy. Přesněji má tato jednotka sídlo na ul. Slovenská, vedle kruhového objezdu, který slouží k připojení na dálnici (proto tato stanice především vznikla – zabezpečení klimkovického tunelu, nebo nehody na dálnici).

Pro občana Ludgeřovic je také patrně jedno, jestli přijede profesionální vůz z Hlučína nebo Ostravy. Obě jednotky to mají stejně daleko do od sebe vzdálenějších koutů naší obce. Obě přivezou schopné lidi, nářadí a vodu. To vše ve stejných barvách a oblecích.

Situace se ovšem změnila pro naší dobrovolnou jednotku. I z mých článků jste asi nabyli představ, jak to zhruba u nás při výjezdu vypadá. Po vyhlášení poplachu v naší obci vyjíždí naše cisterna doslova vzápětí. Je to díky ochotě lidí, kteří se trhnou od všeho, co mají a snaží se jet pomoci co nejdříve, i když jim dnešní doba přináší víc a víc překážek pro tuto činnost (především pracovní nasazení). Pokud si vezmeme dvě minuty, které mají profíci jako limit k výjezdu, připočteme jejich jízdu do Ludgeřovic z Hlučína, pak je určitě chvályhodné, když povětšinou vyjíždíme ve stejný okamžik, kdy oni přijíždějí do centra Ludgeřovic, nebo sem tam dorazíme na místo události dříve než oni. Nemluvíme zde o žádné rivalitě, ale o stavu, kdy jedna jednotka kryje druhou tím, že dorazí chvilku po ní. A ono osm hasičů s dvěma vozidly povětšinu k pokrytí prvotní situace stačí. Navíc profesionálové se spoléhají na naše lepší znalosti místních poměrů, sami ale mají svou znalost našeho hasebního obvodu, znají a pamatují si už naše obličeje. Ví, co od nás mohou očekávat. Na co máme, na co ještě ne. Jakou máme techniku a výbavu. Co od nás očekávat.

Všechny tyto prvky vzájemné důvěry a podpory složí k lepšímu a efektivnějšímu vyřešení situací, na které jsme povoláni. Obě jednotky si uvědomují potřebu vzájemné spolupráce. Navíc spolu zasahujeme již dlouho. I my tak některé kluky profíky známe osobně, známe jejich výbavu, techniku, stanici, i to, že nás na holičkách opravdu nenechají a vždy dorazíme společně a pomůžeme si. Podle nových regulí se však s touto jednotkou z Hlučína setkáme spíše sporadicky, většinou při výjezdu mimo obec směrem na Hlučín a okolí.

Jak jsem tedy uvedl výše, nyní si musíme zvykat především na spolupráci s jednotkou Přívoz. Zatím se s nimi osobně moc neznáme, a spíše se oťukáváme, i když zásahů s nimi už bylo dost. Pořád ovšem není vybudována vzájemná důvěra. Přívoz o nás prakticky nic neví. Nezná naší techniku, výbavu, možnosti ani lidské síly. Osobně ani dobrovolné hasiče nepotřebuje, protože v Ostravě, kde zasahuje neustále, se bez nich u malých událostí obejdou (Pošlou se posily z jiných profesionálních stanic). Nemá vůbec znalost místních poměrů a názvů, musí jezdit podle map a navigace. Dále zde povětšinou dojíždí vozem, který je určený do úzkého městského provozu, což může v určitých situacích činit problém také.

Všechny tyto záležitosti značně komplikují jejich dojezd k nám. Splňují sice dojezdové limity, ale v kontrastu s tím, že se snažíme i my vyjíždět co nejdříve, vznikají značné paradoxy, kdy jednotka Přívoz vůči nám mírně pokulhává. Možná by toto některé těšilo, ovšem nemusí být vždy dobrý pocit přijet dobrovolně první a trnout, kdy se objeví další posilový vůz. Zatím jsme si vždy poradili, protože události nebyly rozsáhlé. Ovšem jako dobrovolní hasiči nejsme v pohotovosti 24 hodin denně, vždy se musíme seběhnout. Proto věřme, že i jednotka Přívoz najde cestu k nám, místním hasičům, a více se zapracuje do vnímání výjezdů i mimo velké město, tedy do naší malebné vesnice.

Výjezd k požáru dopravního prostředku očima dobrovolného hasiče.
Je temná noc. Všude okolo klid. Spím docela tvrdě. Aby taky ne, noc je v druhé půlce. Opřený hlavou o bok polštáře mě probudí mobil. Přesněji řečeno speciální výjezdová melodie, kterou mám nastavenou na poplachové telefonní číslo, které nás svolává do akce. Rozespalý přijímám hovor, přepínám na hlasitý reproduktor. Hlasový automat, kterému hasiči říkají AMDS určuje typ události, adresu a vyjíţdějící vozy. V ten samý čas se snaţím na sebe navléct něco rozumného, abych sviţně opustil dům a přitom při cestě na zbrojnici nezmrzl.
Oblečen v pyţamu, domácích teplákách, mikině a bundě, vybaven klíči, doklady a mobilem naskakuji do vozu. Řídí brácha. Kouknu na protější kopec, jehoţ panorama ozařuje jasné světlo ohně. Tyhle poţáry aut postupují zatraceně rychle.
Cestou ke zbrojnici zastavujeme členovi, který na poplach taktéţ vyběhl. Takţe jsme tři. Stačí ještě jeden a můţe se jet. Cisterna je totiţ pro 4 osoby. Od vozu následuje bleskový přesun do šatny jednotky. Pro parkování vyuţíváme cesty přilehlé z boku k hasičské zbrojnici. Máme tam vyhrazeno parkovat. Coţ se hodí, pokud je větší provoz a větší počet aut okolo kostela. Samozřejmě, ţe některým to nevysvětlíme a je jim to vţdy jedno. Ale i na ty jednou dojde…
V šatně uţ se převlékáme čtyři, zatímco ostatní kolegové startují cisternu, zapínají maják a vyjíţdí s ní ven. Mají také za úkol po nás zamknout a v případě potřeby přijet za námi druhým vozem. Naše čtyřka má jediný cíl, co nejrychleji se vybavit ochrannými prostředky.
Status jedna vysílačkou. Vyjíţdíme. Cestu do oné ulice známe velice dobře, snad před dvěma léty tam hořela v létě tráva. Víme tedy směr, dokonce řídí stejný strojník jako před léty. Hasiči se vybavují další nezbytnou výbavou za jízdy. V malé kabině je to vţdy problém si nepřekáţet. Do kapsy obleku dostávám ruční vysílačku, ze strany beru masku dýchacího přístroje. Přes hlavu kuklu. Na hlavu helmu. Sedím na dobrém místě,no. Půjdu do první linie.
Cesta trvá něco přes kilometr. Vozidlovou radiostanicí nám operační středisko znovu opakuje adresu i to, ţe hoří osobní automobil. Na oplátku od nás dostává první popis situace z dálky. Na místo společně s námi vyjíţdí profesionální hasiči z Ostravy – Přívozu (sídlí na ul. . Slovenská u kruhového objezdu).
Příjezd na místo události je docela problémový. Sníh a strmý kopec udělá své, navíc ve strmém kopci je nutno odbočit vpravo. Řidič má tak plné ruce práce s volantem, ostatní dva mu hlídají strany, aby vozidlo nebouralo. Velitel vozu mezitím vyskakuje a jde zjistit situaci na místě. Vzápětí jej dojíţdíme a do vysílaček se ozvou první pokyny. Jsme první jednotka na místě, poţár je v plném rozsahu, ohroţena je především garáţ. Strojník spouští čerpadlo, kolega natahuje proud hadic, zatímco já si kompletuji dýchací přístroj na záda. Velitel vozu vše koordinuje. Přebírám proud od kolegy, který hasil kvůli ohni a zplodin z dálky a pomalu se přibliţuju k autu za soustavného hašení. Plasty, textil a další vybavení kabiny jdou zprvu hasil těţko. Nakonec se naše spotřeba zastaví na dvou kubíkách vody. Všímám si, ţe přijeli i profi hasiči. Docela výkon dostat jejich městskou cisternu na tento kopec. Jednotka působí za naším vozem jako záloha v místě zásahu. Její velitel mi ale radí a ukazuje, kterým místům mám ještě věnovat pozornost. Auto uţ jen doutná, voda se odpařuje. Necháme to odvětrat.
Sundávám masku přístroje. Teď je důleţité počkat na vyšetřovatele hasičů, který bude zjišťovat příčiny poţáru. Profi jednotka odjíţdí na základnu. Na místě zůstáváme my s hlídkou Policie ČR.
Dorazil vyšetřovatel hasičů. Trochu se zpoţděním, protoţe neobdrţel výjezdovou SMS stejně jako my hasiči a starosta naší obce. SMS svolávač tentokrát adekvátně nezafungoval a moţná i proto při svolávání houkala obcí rotační siréna jako pojistka.
Naše práce končí, zbývá smotat hadici, schovat dýchací přístroj, dopít horký čaj, jenţ nám uvařili a poroučet se domů.
Začíná nenáviděné uklízení po zásahu. Kolegové doplňují vodu z hydrantové sítě v obci, zatímco já si čistím pouţitou masku. Rozborka sborka. Umytá maska se musí vzít společně s umytým nosičem a vzduchovou lahví na přeměření těsnosti. Dále je třeba pouţitou mokrou hadici roztáhnout a usušit, v cisterně doplnit o novou. Umýt a vyčistit proudnici, doplnit cisternu o novou. Vyčistit zásahové oděvy, boty, přilby, kukly od sazí, sněhu, ledu, špíny. Vypsat pouţité prostředky, ujeté kilometry, zasahující hasiče a techniku, pouţitá hasiva a zprávu o zásahu. Všechny tyhle kraviny pak odbýt jedinou prostou větou typu „Jednotka je znovu připravená do akce“. Přitom to trvalo snad hodinu. O půl třetí ráno mě lidská touha pomáhat vyhnala z tepla peřiny do zimy, kdyţ ostatní obyvatelé spali, a před šestou ranní se jdu konečně trochu vyspat. Teda vlastně aţ potom, co kouřem načichlé věci hodím do koše a pořádně se umyju.
Tak nějak vypadá příběh jednoho z dvou desítek místních hasičů, kteří běhají na zásah, zatímco jsi spal, občane.

První měsíc roku 2010 začal pro hasiče z Ludgeřovic ve velmi ostrém tempu. Za několik dní nového roku musela hasičská technika z garáže celkem čtyřikrát.

Tak jako ostatní roky, i s příchodem toho letošního vybrala jednotka dobrovolných hasičů na Silvestra mezi sebou čtyři dobrovolníky, kteří jej strávili ve stavu bdělosti pro případný výjezd. Ten nakonec nenastal. Poslední zásahem loňského roku tak byla dopravní nehoda linkového autobusu č. 66, který vrazil do stromu (Pondělí, 21 . prosince, 7:34 ráno). Naštěstí se nehoda obešla bez zranění většího počtu osob. S příchodem nového roku Ludgeřovice zasáhla bílá peřina. Pro naše hasiče to znamenalo možné problémy především z oblasti technických výjezdů – spadlé dráty, nalomené stromy, sněhové převisy na veřejných budovách. Příval sněhu byl opravdu ohromný, hasiči okolo výjezdových vrat odhazovali sníh takřka neustále. Příprav na zásahy spojené se sněhovou kalamitou však dokonale využil červený kohout.

6.1.2010, 0:16, obec Markvartovice

První výjezd se odehrál na Tři krále v noci. Byl opravdu rozjezdový. Našich hasičů zasahovalo deset, vydýchala se kompletní dýchací technika v cisterně, použila se veškerá voda v cisterně a zásah trval čtyři hodiny, tedy od půlnoci do brzkých ranních hodin (nic příjemného jít pak hned do práce). Hořela budova bývalého obchodu v sousední obci Markvartovice. Celkem zde zasahovaly tři hasičské jednotky.

Něco málo z průběhu akce:

Po vyrozumění systémem AMDS vyjíždí v páté minutě CAS 32 T815 Ludgeřovice (1+3) a DA Avia (1+5). V době příjezdu zasažena zhruba polovina objektu, viditelné plameny, silné zakouření. Jednotka z Ludgeřovic rozvinula k objektu bojové vedení od své CAS 32 T815, konkrétně dva „C" proudy.

První proud, vnitřní - Neúspěšný pokus o vstup do objektu přes železné dveře pomocí ručního nářadí (bourací sekera, páčidlo), poté průnik vedlejším oknem, následné otevření dveří klíčem zasunutým v zámku zevnitř, průzkum a hašení dvou místností (místnosti průniku a místnosti vlevo od ni). Zásah v dýchací technice, zakouřený prostor, počáteční špatná viditelnost, vstup se zavodněným proudem, nasazena nucená ventilace.

Průzkum místností - Bez osob, vynesen majetek - motorka (skútr), jízdní kolo. Odstaveno u plotu sousedů. Střídání hasičů v dýchací technice.

Rozebírání vybraných stropních konstrukcí vytipovaných termokamerou  v místnosti průniku a v místnosti za ní (patrně garáž). Při rozebírání nasazena motorová a rozbrušovací pila, trhací hák, páčidla. Dohašovaní materiálů rozebrané konstrukce.

Druhý proud, vnější - ochlazovaní a hašení pláště budovy z boční ulice, pomocí přistaveného žebříku hašení střešní konstrukce rovněž z této ulice. Následně pro provedené lokalizaci pomoc ostatním při rozebírání výše uvedených konstrukcí v místnostech objektu.  Obě vozidla jednotky na hlavní cestě označena strojníkem pomocí kuželů pro lepší bezpečnost. Rovněž byl ohraničen vstupu do sklepa pomocí vytyčovací pásky (možnost propadu - odklopená prohlubeň). Zásah ztěžovaly nízké teploty a sněžení.

Jednotka se musela sejít i následující den ve větším počtu. Na řadu přišlo doplnění nových hadic, sušení použitých při zásahu, výměna dýchací techniky, očista a praní špinavých oděvů a použitých prostředků. Výjezdový oděv si pral každý hasič sám. Kukly se vypraly hromadně.

10.1.2010, 17:45 – obec Ludgeřovice

Další čtyři dny čekání na výjezd spojený s možnou sněhovou kalamitou přerušil tón poplachu. Bohužel se opět místo sněhu ozval červený kohout. Po náročném prvním požáru opět nic příjemného. Husté sněžení komplikovalo výjezd a práce s vodou není v zimě taky  moc příjemná. Na frekventované  silnici, spojující Ostravu s Hlučínem, byl v podvečer, poblíž hlavní světelné křižovatky v Ludgeřovicích ohlášen požár dopravního prostředku - bagru. Na místo vyrazily dvě jednotky hasičů. Profesionální z Ostravy (HZS MSK st. O. - Přívoz) a dobrovolná z Ludgeřovic.

Po navázání  spojení se s operačním střediskem Bruntál bylo detailněji dopřesněno místo události a uděleno povolení vyjet oběma vozidly JSDH. Osádka cisterny JSDH Ludgeřovice (Cisterna CAS 32 T815) po příjezdu roztáhla útočné vedení, tzv. rychlý zásah a začala provádět hasební práce. Poté se k ni přidala také profesionální jednotka Ostrava - Přívoz (Cisterna CAS 24 Dennis) se svým vysokotlakým proudem,  který byl také využit pro dohašovací práce.

Bagr byl velice nešťastně umístěn na vozovce, zabíral oba jízdní pruhy. Silnice tak byla zcela zablokovaná. Odklon dopravy od místa zásahu obstarali členové druhého vozu Ludgeřovice. Po likvidaci požáru bagru se druhý vůz JSDH vrátil zpět na základnu. Z druhé strany cestu uzavřela sama příroda, spadlý strom zde likvidovala HZS MSK st. Hlučín. Hasiči obou jednotek dále pomocí naší cisterny a traktoru s pluhem odstranili shořelý bagr z hlavní silnice a tím ji opět zprůjezdnili. Bagr byl zabezpečen proti pohybu a předán majiteli.

12.1.2010, 8:03 - obec Ludgeřovice

O dva dny později musela být jednotka svolána na další zásah. Tentokrát už na technickou pomoc, na kterou se počítalo při sněhové kalamitě v kraji nejvíce – odstraňování nebezpečných stavů způsobených sněhem. Jednotka vyjela po telefonickém oznámení k likvidaci rampouchů nad vchodem do DPS sv. Mikuláše a zde provedla shození rampouchů ze žebříku.

Odpoledne bylo naplánováno shazování sněhu také z rovné střechy naší zbrojnice. Odhazování zabralo hasičům víc jak tři hodiny práce.

V souvislosti s rovnými střechami vydalo vedení hasičů varování na jejich možných propad pod tíhou sněhu. Upozorňuji však občany, že není hasičskou náplní práce tyto stavy odstraňovat. Hasiči vyjíždí pouze v nutných případech ohrožení především lidí vyskytujících se pod tímto nebezpečným prostorem. Z uvedeného vyplývá, že zasahují především na budovách veřejného typu – např. úřady, kde se zhoršením situace vyskytují stavy, které již nesnesou odklad a ve stavu, kdy ohrožují obyvatelstvo, např. pohybující se na chodnících pod nimi. Úklid objektů mají na starost jejich vlastníci. Je to jejich povinnost. Povinnost, kterou skoro všichni kašlou. Na pomoc mohou použít soukromé firmy poskytující služby v odhazování sněhu ze střech (seznam najdete např. na webu www.hzsmsk.cz). Oni však své povinnosti často nedbají a pak urgentně volají hasičům, že je něco ohrožuje. Je tak zájmem vás všech, aby jste své střechy preventivně odhrabávali, nebo jinak zabezpečili situaci a nenechali ji dojít do stavu, kdy vás bude střecha ohrožovat. Navíc forma odstranění sněhu není u hasičů zaručena, můžou také pouze nebezpečný prostor zajistit (např. ohraničit vytyčovací páskou) a poskytnout vám kontakt právě na firmy zajištující tyto práce. Určitě tak hasiče nevnímejte jako sněhovou pracovní sílu na zavolanou. I oni mají rovné střechy a potřebují si je doma odklidit.

13.1.2010, 9:29 – obec Ludgeřovice

I další den ráno jednotku probudil poplach. Byla vyslána k spadlému stromu na silnici I/56, Nová Hlučínská, za výjezdem z Ludgeřovic na Hlučín. Jednotka strom pomocí motorové pily odklidila ze silnice a poté se vrátila na základnu. Cesta tak byla opět průjezdná. Bohužel situace se v dalších dnech zhoršovala, ovšem na tyto události již stačily síly profesionální jednotky z Hlučína.

Videa z obou požáru můžete vidět na serveru www.youtube.com. Stačí zadat do vyhledávání „Třikrálový požár“ nebo „Požár bagru“.