Tato slavnost konaná 1. května, v první májovou neděli, má v naší obci nejdelší tradici, pravděpodobně už od počátku 20. století. S určitými omezeními se konala i za německé okupace a za komunistického režimu. Také průběh je v naší obci tradiční. Kolem půl desáté se u hasičské zbrojnice sejdou hasiči ve svátečních uniformách a jejich hosté a to nejen z Ludgeřovic a Vrablovce, ale i z některých okolních a družebních obcí. Letos to byli z Markvartovic, z polské Turzyczky a slovenské Liptovské Kokavy, v čele s hasičskými a obecními prapory. Nechybí ani starostové obcí. Vždy k tomu hraje dechovka pana Ondruše. Všichni se seřadí do průvodu a ten těsně před desátou s hudbou pochoduje ke kostelu. Ke dveřím kostela pro ně přijde kněz s ministranty a odvede je do kostela. Následuje slavnostní mše svatá. Je to krásná slavnost zejména, když je právě slušné počasí, jako letos.

K hasičům a máji patří také stavění májky. Letos ji ludgeřovičtí hasiči původně chtěli postavit na Menšíkové louce hned po floriánské slavnosti. Jejich sváteční uniformy by však přitom mohly doznat úhony a tak májku postavili v montérkách už v předvečer prvního máje. Nevydržela tam ani do rána. Svítalo, když ji uřezali, jak je to jakýmsi podivným zvykem, nějací mladí muži, údajně z Markvartovic. Zbyl po ní jen pahýl a na zemi ležící zbytek bez májky na horním konci (viz foto). Hasičům nezbývalo, než ji postavit znovu, aby mohli 28. května májku slavnostně skácet sami za přítomnosti publika, jak už inzerovali v květnovém Ludgeřovickém zpravodaji.